KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PLZEŇSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Mladina Plzeň - 50 let souboru

časopis Folklor č. 4-5/2005
Lidové tradice, které ještě posílila Národopisná výstava českoslovanská uspořádaná v roce 1895, se zřejmě z celých Čech udržely nejdéle na Chodsku. Ještě v době mezi dvěma světovými válkami sklízely velké úspěchy především chodské dudácké muziky a na Domažlicku pracovaly některé národopisné soubory. Snahy o oživení lidových tradic prosazované po válce se proto na Chodsku, ale i v blízké Plzni setkávaly se značným ohlasem.
V roce 1954 začal v Plzni pracovat při tehdejším Závodním klubu V. I. Lenina "Soubor písní a tanců". Vznikl spojením dvou kroužků, a to pěveckého a tanečního, k nimž se připojila ještě lidová muzika. Jeho první a hned úspěšné veřejné vystoupení se uskutečnilo jen jakoby na zkoušku v říjnu 1955, ale v prosinci téhož roku již mladý kolektiv realizoval svůj první celovečerní pořad.
Skutečně velké úspěchy se pak dostavily v následujícím roce, kdy se soubor poprvé zúčastnil "Chodských slavností" v Domažlicích a za své vystoupení získal bronzový pohár. Účast na dalších ročnících se také proto stala pro Plzeňské samozřejmostí. Vzápětí po tomto velkém ocenění získal soubor první místo v krajském kole tehdejší soutěže známé jako Lidová umělecká tvořivost.
Nemalý podíl na úspěších kolektivu patřil těm, kteří stáli v jeho čele. První čtyři roky to byli zakladatelé souboru František Brož a Josef Šlajs, po nichž přišly další osobnosti. Celé jedno čtvrtstoletí pracoval na tomto místě Jaroslav Edel, který mj. připravil taneční pásmo s názvem "Šumavské lendlery". Delší dobu vedl kolektiv Miloš Vršecký, který byl zároveň dlouhá léta vedoucím taneční skupiny. Ten nastudoval dokonce několik zdařilých pásem, z nichž zřejmě k nejúspěšnějším patřily tzv. "Plzeňské tance", "Furianti", "Hyjta", "Ó, radost má", "Plzeňská svatba", "Jihočeská kola" či "Jihočeské tance".
Práce vedoucích takovýchto souborů byla a stále je velice obtížná. Především musí překonávat pohodlnost členů a nepodléhat jejich nejrůznějším náladám. Navíc v době komunistické totality museli vedoucí přistupovat k některým opatřením, která ani jim nebyla vždy po chuti. Mnohá rozhodnutí vyžadovala od vedoucích osobností i určitou míru odvahy. Ale jen oni vždy mají představu, kam hodlají soubor dovést, a hledají pro takové kroky ty nejschůdnější cesty.
Vedle nezbytného nadšení členů souboru se o dobré výsledky práce zasluhovali již od počátků mnozí jeho spolupracovníci, zejména někteří tehdejší členové Divadla J. K. Tyla. Jmenujme např. Josefa Nehonského, který s taneční složkou nastudoval vlastní zdařilá choreografickápásmasnázvem "Pod šable" a "U kanónu stál", či Věru Untermüllerovou, která připravila pásma "Plzeňská polka" a "Pilky". Taneční skupinu souboru dále formovala i Mariana Klementová, autorka pásma "Na chodské návsi", Věra Rozsypalová s pásmem "Ježek" a další.
Rovněž v čele lidové muziky, jejíž obsazení se nelišilo od tradičně ustáleného, stála řada osobností. Nejdelší dobu, a to celkem 12 let, to byl hráč na dudy Václav Švík, ale také Miroslav Šmíd, Josef Fiala a Zdeněk Konečný. Připomeňme i působení Jaroslava Krčka, Milana Smoly či Jaroslava Vovsa. Muzika se časem stala velice tvárnou součástí souboru a byla schopna vystupovat i samostatně.
Prvních deset let (od roku 1954 do roku 1963) patřil k souboru také pěvecký sbor, kde se jako sbormistři prosadili např. Josef Šlajs či Zdeněk Hlávka. V dalších letech začali se souborem spolupracovat pouze sóloví zpěváci, což zůstalo až do současnosti.
Historie činnosti souboru přináší jména dalších spolupracujících významných osobností. V první řadě je nutno jmenovat hudební skladatele a upravovatele, z nichž mnozí jsou svým vztahem k lidovému umění proslulí. Jejich úpravy lidových melodií spočívají v tom, že je rozvíjejí podle požadavků choreografie tanců. K nejčastějším upravovatelům patří člen "Konrádyho dudácké muziky", známý národopisný pracovník Vladimír Bajer či Jaroslav Krček, a zejména jeho bratr Josef Krček, který je autorem hudby k rozsáhlým pásmům "Husaři, husaři", "Ó, radost má", "Hyjta", "Furianti" a "Šumavské lendlery". Úpravám lidových písní se věnovaly také některé další osobnosti.
V 60. letech došlo poprvé ke změně názvu souboru, kdy se kolektiv stal "Souborem písní a tanců Škoda Plzeň". Umělecké zaměření se však nezměnilo. Kmenový repertoár stále tvořily české tance a písně především ze západočeského kraje, a to z Chodska a Plzeňska. Soubor však nastudoval také ukázky tanců z ostatních výraznějších národopisných oblastí Čech, kterými doplňuje programy svých zahraničních zájezdů. Evergreenem se stalo např. pásmo chodských tanců se zpěvy nazvané "Na chodské návsi" zpracované Marianou Klementovou s hudbou Josefa Krčka, které soubor uváděl dlouhá léta. Ale našli bychom tu také např. chlapecké tance z moravsko-slovenského pomezí ("Pod šable") párové lašské tance ("Pilky"), pásmo východoslovenských tanců aj. Tanečníci a zpěváci používají čtyři druhy většinou stylizovaných krojů: plzeňský, chodský, jihočeský a doudlebský. Určitou raritou jsou kroje rumunské, které souboru věnovala rumunská delegace při návštěvě Plzně. Jako poděkování nacvičili tanečníci několik tanců rumunských.
Každoročně pořádá soubor desítky vystoupení a koncertů, z nichž však jen několik se koná přímo v Plzni. Kromě "Chodských slavností" účinkoval dokonce vícekrát např. na festivalu ve Strážnici a pravidelně se zúčastňoval všech domácích soutěží. Své umění předvedl v celé řadě našich dalších měst. Na mnoha domácích vystoupeních se často dělil o program s některým hostujícím kolektivem, ať už z domova nebo ze zahraničí. A v zahraničí také realizoval většinu svých pořadů.
Poprvé vyjeli Plzeňští do ciziny již v roce 1958 a směřovali k sousedům do tehdejší Německé demokratické republiky, kde pak hostovali ještě více než desetkrát. Účinkovali rovněž v bývalé Spolkové republice Německo. Sedmkrát se představili ve Francii, pětkrát ve Španělsku a osmkrát dokonce až v Japonsku. Po třech zájezdech směřovali do bývalého Sovětského svazu a do Spojených států amerických. Polsko, Itálie, Belgie, Portugalsko a Řecko navštívili dvakrát a po jednom zájezdu uskutečnili do Finska, Lucemburska, Rumunska, Bulharska, Jugoslávie, Velké Británie, Holandska, Slovinska, Švýcarska a Mexika. Pokud se dnešní soubor Mladina zúčastnil v zahraničí některého ze soutěžních festivalů, téměř nikdy se nevrátil bez nějakého významného ocenění.
Ze zahraničních zájezdů si členové souboru přivážejí především dobrý pocit z úspěšných vystoupení, ale k nejpříjemnějším patří podle kroniky zážitky během vyhlašování výsledků při soutěžích. Zájezdy slouží i k navazování přátelství s mnoha dalšími obdobnými soubory z celého světa a k setkávání s krajany usedlými v zahraničí. Účastníci zájezdů se nevyhnou ani zážitkům méně příjemným, jako jsou např. dlouhé únavné jízdy autobusy.
Již v roce 1972 nahrála lidová muzika souboru svou první gramofonovou desku, když rok předtím natočil celý kolektiv první televizní film nazvaný "Píseň, to je touha". Postupně připravila lidová muzika ještě dvě další desky, hlavně s úspěšným pásmem "Husaři, husaři" ("Husarská balada"), což je suita vojenských písní a tanců, s níž soubor získal řadu ocenění. Druhou stranu nosiče pak tvoří pásmo svatebních písní s názvem "Už jede muzika ke dvoru". Deska z roku 1997 nese název jiného úspěšného pásma "Ó, radost má". Pro potřeby televize vznikly rovněž další dva snímky: "Robota je zrušena" z roku 1982 a zatím poslední z roku 2001 nazvaný "Národopisné dny na Plzeňsku".
Plzeňský lidový soubor, který přijal v roce 1994 zatím poslední pojmenování "Mladina", slavil na podzim roku 2004 dvěma koncerty 50. výročí svého trvání. V současnosti má přes 40 členů, z čehož je 15 tanečních párů a zbytek tvoří lidová muzika a zpěváci. Členové taneční skupiny však podle potřeby přispívají i zpěvem. Vedle kolektivu dospělých pracuje stejně početný přípravný dětský soubor "Mladinka".
Za vysokou úroveň interpretace lidových písní a tanců získal soubor během padesáti let svého působení tolik ocenění, že jejich seznam by jistě zaplnil několik stránek. Mnoho chvály bychom našli rovněž v novinách a odborných časopisech. Jako příklad uveďme recenzi po provedení pásma "Husaři, husaři", kdy se v novinách psalo, že jeho scénické ztvárnění plzeňskými Škodováky v lidech nejen tajilo dech, ale ukázalo na dosud neodkryté možnosti práce s lidovou písní. Jinde čteme, že celé vystoupení splnilo svůj záměr: rozdalo lidem radost a poskytlo jim pěkný zážitek z vysoce uměleckého předvedení českého folkloru.
Pochvalné poznámky nacházíme i v kronice souboru. Např. choreografka Libuše Hynková z Prahy napsala: "Co Čech, to muzikant! Ale také tanečník a zpěvák! To platívalo. Dnes při těch slovech trochu nejistě přešlapujeme, pokud se dokonce neděsíme. Ale u Mladiny to platí stále! I když každý z nich profesí kotví jinde. Spojuje je zdravá a opravdová chuť hrát, zpívat a tančit, a to nejen pro sebe, ale i na prknech, která znamenají svět." Podobně se o práci souboru "Mladina" vyjádřil Jan Rokyta, který napsal: "...a tak se pořád snažíme zanechat po sobě odkaz, dědictví či alespoň stopu. ... Podařilo se nám žít v době, která už umí předávat do budoucnosti poselství našeho zpívání a muzicírování, poselství lásky ke své dědině, krajině, ke svému národu. ... Mladina a její dobré dílo patří k tomuto poselství zcela přirozeně a neodmyslitelně. Zpěv a muzika mne oslovují silou hudební, poctivostí, svobodnými křídly vašich pěkných talentů (a talentek), ale i respektováním starozákonních řádů, nikým nezrušitelných. Spolehlivým barometrem pravdy mně při poslechu byl opakovaný a vzrušující mráz po zádech - ten se nemýlí."
Vhodnější slova uznání půl století trvající práce souboru "Mladina" by se těžko hledala. A tak si lze jenom přát, aby jeho další činnost byla stejně úspěšná a budoucímu publiku přinášela stejnou radost jako dosud.

Jaroslav Fiala

DALŠÍ INFORMACE: Mladina, folklorní soubor
Zveřejněno 26.09.2005 v 00:05 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba