KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PLZEŇSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

První prázdninová ukázka plavení dříví bude již tuto neděli

Koncem května schválila vláda České republiky nové nařízení, kterým byl rozšířen seznam národních kulturních památek. Tak se mezi nejvýznamnější památky dostal i soubor plavebních kanálů na Šumavě - Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko-tetovský kanál a plavební úprava na Kaplickém potoce.
Nejstarší a také nejdelší z těchto třech kanálů je Schwarzenberský plavební kanál. Jeho stavba začala 4. května 1789 výstavbou 994 sáhů dlouhého zkušebního úseku mezi hlavním evropským rozvodím a potokem Ježová.

Historie Schwarzenberského plavebního kanálu se začala psát ovšem daleko dřív. Schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer dostal v roce 1775 příkaz, aby prozkoumal možnost plavby dříví po Mlýnském potoce, který pramení na území tehdejšího schwarzenberského panství Český Krumlov v revíru Svatý Tomáš a vlévá se jako Steinerne Mühl do řeky Große Mühl u rakouského městečka Haslach. Protože tehdy nebyly žádné vhodné mapy, bylo třeba se velmi podrobně seznámit s terénem. Při svých pochůzkách Rosenauer došel do horského sedla nedaleko Růžového Vrchu v nadmořské výšce 790 m. Zde přišel na šťastnou geniální myšlenku překonat rozvodí mezi řekami Vltava a Große Mühl a vybudovat plavební kanál, který by zpřístupnil na dřevo bohaté a nevyužívané pralesovité porosty na severních úbočích Smrčiny, Plechého a Třístoličníku, aby vytěžené dřevo mohlo být prodáváno na vídeňském trhu, který "hladověl" nedostatkem palivového dřeva.

O rok později začal Rosenauer s trasováním kanálu. Za výchozí bod stanovil ústí potoka Zwettlbach / Světlá do Große Mühl. Pro trasu využil nejprve potok Světlá, který pod osadou Morau, která ležela na obou jeho březích, v Čechách i v Rakousku, byl velmi divoký s četnými překážkami a vodopády, dále pokračoval k rozvodí pod Růžovým vrchem a k potoku Ježová. Trasu vedl od Ježové po potok Pestřice po území kláštera Drkolná / Schlägl. Od Pestřice pak už bylo až k zemským hranicím s knížectvím pasovských biskupů pouze na schwarzenberském panství. Konečným cílem byla Světlá voda, jen několik kroků od těchto hranic. Po ukončení venkovní prací předložil Rosenauer projekt schwarzenberské knížecí kanceláři v Českém Krumlově. Náklady na stavbu odhadnul na 158.800 zlatých, roční výnosy panství prodejem dříví na vídeňském trhu se měly zvýšit o 50.000 zlatých. Komise, která byla pověřena posouzením předloženého projektu měla celou řadu připomínek, ke kterým se přidaly i protesty rakouských panství Helfenberg a Waxenberg způsobené neznalostí projektu a situace, ve kterých se požadovalo, "aby bylo zabráněno provedení plánu na převedení Vltavy přes hory, protože údolí řeky Mühl nemůže provést ty velké masy vody a všechno musí být zničeno“. Komise tedy stavbu nedoporučila. Proto předložil Rosenauer v roce 1778 svůj projekt znovu, tentokrát přímo majiteli panství. Nabídnul při tom, že po dobu jednoho roku bude provádět stavbu kanálu na nebezpečí a náklady své a svých příbuzných, aby nebyla zatížena knížecí pokladna. Vynaložené náklady si chtěl z výnosu plavby kanálu v prvních pěti letech. Tento návrh byl pro knížete nepřijatelný.

Doba na zahájení stavby přišla až v roce 1789. Josef Rosenauer tak mohl 28. dubna 1789 napsat Janu knížeti ze Schwarzenbergu dopis, který obsahoval i větu: „Protože již roztál sníh v revíru Svatý Tomáš, kde se navrhuje začít s pracemi v délce 994 sáhů ještě před příchodem c.k. dvorní komise, odjedu tam 29. tohoto měsíce, abych provedl nivelování a zahájil 4.května s 80 lidmi práce.“

Stavba postupovala potom velmi rychle, na práce bylo nasazeno 800 až 1000 lidí, ještě v témže roce došla až nad Novou Pec k potoku Rasovka, do roku 1793 dospěl kanál až na Jelení Vrchy k Jelenímu potoku. 12. dubna 1791 bylo vhozeno nedaleko rozvodí prvních 11.672 sáhů palivového dřeva, z toho 2.929 sáhů bylo určeno pro vlastní spotřebu a pro prodej u ústí do Dunaje v panství zámku Neuhaus, pro prodej ve Vídni potom 7.419 sáhů. Výhledově se počítalo s plavbou 22 tisíc sáhů ročně. Vybudování kanálu byla prvním velkým Rosenauerovým vítězstvím. Byla hodnocena jako významný vlastenecký čin. Vídeňská plavba byla tak výnosným podnikáním, že již v roce 1795, tedy po pěti letech po dokončení prvního úseku se majiteli panství vrátily vynaložené investice a plavba přinesla první čistý zisk ve výši 24 tisíc zlatých.

Za zásluhy o zřízení „Vídeňského plavebního kanálu“ byl Rosenauer v roce 1791 jmenován ředitelem knížecí plavby dřeva.

Již dlouho však plavebního kanálu neslouží svému původnímu účelu. Před sedmnácti lety, po provedení rekonstrukce v oblasti potoka Ježová, později i na území Národního parku Šumava, začala nová doba plavebního kanálu. Folklorní soubor Libín-S Prachatice přišel s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě spojuje folklorní vystoupení na břehu kanálu, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázky plavení dříví, ukázky lidových řemesel a povolání, mezi nimi třeba i práci uhlířů při pálení dřevěného uhlí, ale i mši svatou u Rosenauerovy kapličky.
.
Tento týden pokračuje letošní ročník folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu ukázkou plavení dříví. Plavební ředitel Hynek Hladík vydal již 30. června svůj čtvrtý letošní plavební rozkaz:
Plavební rozkaz č.4/2014
k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v neděli dne 20. července 2014 na Jeleních Vrších.

Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.

Nástup personálu bude ve dvě hodiny po poledni.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.


Hynek Hladík, plavební ředitel
Tak nová národní kulturní památka ožije novým životem. Přijďte se tedy podívat v neděli 20. července 2014 na Jelení Vrchy, plavení dříví začne ve 14:00 hodin u okraje lesa pod lesovnou.

Na Jelení Vrchy se můžete dostat i osobním autem po silničce z Nové Pece. Z parkoviště u dolního portálu plavebního tunelu je to na plavení necelých 500 metrů! Samozřejmě, že můžete přijet i na kole, nebo se nechat dovést vlakem do Nové Pece, z Nové Pece můžete jet autobusem.

Časy odjezdů autobusu z Nové Pece na Jelení Vrchy:
Nová Pec 10:33
Jelení Vrchy 10:48

Hynek Hladík
CZ-38301 Prachatice
tel. +420 602272442
e-mail hladik.hynek@seznam.cz

Zveřejněno 17.07.2014 v 08:35 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba